Tajemství fotbalu: Pravidla, historie a zajímavosti
Fotbal je kolektivní míčový sport. Slovo fotbal pochází z angličtiny, vzniklo spojením slov foot (noha) a ball (míč). Český název pro fotbal je také kopaná. Fotbal je nejpopulárnějším míčovým sportem na celém světě vůbec.
Fotbal se hraje na obdélníkovém hřišti o předepsaných rozměrech. Na každé straně proti sobě stojí dvě jedenáctičlenná družstva, která se snaží soupeři vsítit takzvaný gól, který znamená jeden bod pro dané mužstvo. Vyhrává družstvo s více body na konci hry. Gól neboli branka znamená stav, kdy se míč na fotbal dostane celým objemem mezi tři tyče tvořící samotnou bránu a brankovou čáru umístěnou na zemi. Při hraní se dovoluje používat zejména nohy a také hlavu a další části těla, avšak kromě paží a rukou. Pouze brankář může používat ruce pro chytání a vyrážení míče.
Historie fotbalu
Hra podobná fotbalu se objevila již v období starověku. Nejstarší záznamy jsou dochovány z Číny ve 2. století př. n. l. Hra se nazývala cchu-ťü. Ve starověkém Římě a Řecku se hrála spousta míčových her, některé se rovněž hrály nohama. Za jednu z předchůdců fotbalu se považuje hra harpastum, která se hrála v Římském impériu. Hry hrané nohama a vzdáleně příbuzné fotbalu se hrály také v období středověku.
Vznik dnešního fotbalu se připisuje Anglii v 16. století. Počátky této hry souvisejí se snahou tehdejších soukromých škol, které se snažily nutit své žáky ke sportování. Tyto prvopočátky fotbalu se vyznačovaly značnou nesourodostí. Pravidla tehdejšího fotbalu byla totiž škola od školy, kraj od kraje různá (například různé rozměry hřiště, hraní nohama i rukama a tak dále). Postupně se tak vyvinuly dva hlavní proudy raného fotbalu - jedna větev umožňovala přenášet míč také v rukách, druhá verze této hry upřednostňovala hraní nohou.
Fotbalový boom přinesla 40. léta 19. století, kdy se v Anglii v rámci průmyslové revoluce prudce rozšířila železniční doprava, což umožnilo také rozšíření samotného fotbalu. Mezi školami se mohly pořádat soutěžní zápasy. U fotbalu však tato snaha narazila právě na nesourodost pravidel mezi jednotlivými školami, které fotbal praktikovaly. Z tohoto důvodu se v roce 1948 dohodlo 14 škol na sjednocených pravidlech, tato sada pravidel byla nazývána Cambridgeskými pravidly. Upřednostňovalo se v nich kopání, ale chytání míče rukama bylo dovoleno rovněž.
V roce 1863 bylo v souvislosti se snahou sjednotit pravidla fotbalu založeno první fotbalové sdružení na světě - The Football Association. Tato asociace vytvořila sadu sjednocených pravidel, ve kterých bylo konečně vypuštěno pravidlo dovolující běh s míčem v ruce, dále také držení a možnost podražení protihráče s míčem. Zástupce Blackheathu tato pravidla odmítl a opustil fotbalovou asociaci, v roce 1871 spolu s dalšími kluby založil ragbyovou asociaci - Rugby Football Union, tak oficiálně vzniklo rugby jako samostatný sport. Zajímavostí je, že první pravidla fotbalu například nestanovovala počet hráčů, na tom se měly dohodnout samotné týmy před zápasem.
První mezinárodní zápolení proběhlo mezi Anglií a Skotskem v roce 1872. První mimoevropské mezinárodní fotbalové utkání se konalo v roce 1885 v Newarku mezi Spojenými státy a Kanadou. Z Anglie se fotbal rychle šířil také do Evropy, první fotbalový klub v Evropě byl zaznamenán ve Švýcarsku v roce 1860 - Lausanne Football and Cricket Club. Do Jižní Ameriky se fotbal pravděpodobně rozšířil v souvislosti s výstavbou železničních tratí anglickými dělníky.
Proč je fotbal tak oblíbený?
Popularita fotbalu spočívá zřejmě ve faktu, že fotbal má poměrně jednoduchá pravidla, a že je velmi snadné a málo nákladné začít fotbal provozovat, v podstatě si stačí pořídit pouze míč. Fotbal se tak hraje ve všech koutech po celé zeměkouli, ať už v chudých či bohatých oblastech. Na profesionální úrovni se jím dá dobře uživit, fotbalisté patří k nejlépe placeným sportovcům na světě, to díky obrovské marketingové atraktivitě tohoto sportu.
Jaké výhody vám přináší pravidelné hraní fotbalu?
- Hraní fotbalu znamená aerobní typ cvičení. Tento druh cvičení je blahodárný pro naše zdraví, především srdce a cévní systém. Pravidelný trénink slouží jako prevence vzniku vysokého tlaku, infarktu myokardu a dalších srdečních a cévních chorob. Snižuje se klidový puls, což je velmi výhodné pro srdce, které musí pracovat nepřetržitě celý život.
- Pravidelné cvičení působí pozitivně kromě fyzického také na duševní zdraví, jelikož se při něm uvolňují endorfiny a další podobné tak zvané hormony štěstí. Člověk tak bojuje proti nadměrné stresové zátěži, typické pro dnešní dobu.
- Fotbal je kolektivní hra, jeho praktikování se pozitivně projevuje rovněž v sociální oblasti, člověk tak uspokojuje biologickou potřebu sociálního naplnění. Setkává se s novými lidmi a přáteli.
Základní pravidla fotbalu a další aspekty hry
Zde uvádíme některé základní pravidla fotbalu a další důležité poznámky ke hře, podrobnější informace je možno nalézt v oficiálních pravidlech, které vydává Fotbalová asociace České republiky.
Hrací plocha
Fotbal se hraje na ploše ve tvaru obdélníku, který má předepsané rozměry v rozmezí délky 90 - 120 metrů a šířky 45 - 90 metrů. Pro mezinárodní utkání platí rozmezí 100 - 110 metrů na délku a 64 -75 metrů na šířku. Hrací plocha je převážně travnatá, obvykle přírodní, případně umělá.
Hrací plocha fotbalového hřiště je vymezena bílými čárami, které tvoří daná území důležitá pro hru. Čáry se nazývají pomezní čáry na delších stranách, brankové čáry na kratších. Uprostřed brankové čáry je na každé straně umístěna branka tvořená dvěma tyčemi, které jsou spojené nahoře tak zvaným břevnem. Středová čára je uprostřed hřiště, v jejím středu je středová značka, kde začíná hra. Středová značka je obehnána středovým kruhem. Na každé půlce hřiště jsou vyznačena pokutová území a branková území neboli brankoviště, které je o něco menší než území pokutové. V pokutovém území je vyznačena pokutová značka pro trestné kopy.
Počet hráčů
Ve fotbalu prosti sobě stojí dvě jedenáctičlenná mužstva, přičemž deset hráčů hraje v poli a jeden hráč má pozici tak zvaného brankáře. Dále si může každé mužstvo nominovat tak zvané náhradníky. Mužstvo má dovoleno vybrat pouze omezený počet těchto náhradníků, v mezinárodních utkáních je to šest hráčů. Z tohoto počtu hráčů mohou během zápasu vystřídat maximálně tři hráči. Střídání lze realizovat pouze při přerušení hry za souhlasu rozhodčího. Jednou střídaný hráč již do hry nesmí zasáhnout.
Pokud v průběhu hry poklesne z různých důvodů (například vyloučení, zranění apod.) počet hráčů v jednom mužstvu pod sedm, je utkání předčasně ukončeno.
Rozhodčí
Fotbalový zápas je řízen rozhodčími. Rozhodčí jsou rozděleni na hlavního, asistenty rozhodčího a případně brankové rozhodčí. Hlavní rozhodčí má na hřišti neomezenou pravomoc k uplatňování pravidel, k tomu je vybaven píšťalkou, která slouží k vydávání signálu o přerušení a pokračování hry. Dále je rozhodčí vybaven kartami o žluté a červené barvě, které signalizují potrestání hráče za porušení pravidel. Ostatní rozhodčí, kteří mají přidělené specifické úkoly, slouží pouze jako poradci rozhodčího hlavního.
Míč
Fotbal se hraje s kulatým fotbalovým míčem, který má obvod v rozmezí 68 - 70 centimetrů.
Délka hry
Fotbalový zápas se hraje na dva poločasy,1 které trvají 45 minut. Mezi poločasy je 15 minutová přestávka. Čas běží nepřetržitě i při přerušeních hry, ale hlavní rozhodčí si dobu různých přerušení měří a podle prodlevy může nastavit několik minut na konci každého poločasu. V některých soutěžích nemůže hra skončit remízou, při které se dělí body, a proto dochází k prodloužení, které činí 2 x 15 minut. Pokud ani po tomto prodloužení není rozhodnuto vstřelením více gólů jedním ze soupeřů, přichází na řadu pokutové kopy neboli penaltový rozstřel. Mladší hráčské kategorie mívají zkrácenou dobu hry (například 2 x 35 minut u mladších žáků a podobně).
Další aspekty hry
Hráči ve fotbale používají ke hraní hlavně nohou, mohou však používat i další části těla ke zpracování míče a střelbě, to se netýká pouze paží a rukou. Hrát rukama se dovoluje pouze brankáři, který tak může činit pouze ve vyznačeném území - brankovišti.
Hráči mají na hřišti rozdělení úkoly a podle svého umístění a úkolů se také rozdílně označují:
- Brankář má za úkol zabránit vstřelení gólu soupeřem, k tomu je mu dovoleno chytat a vyrážet míč rukama.
- Obránce má v popisu práce také především zabránit vstřelení gólu, pohybuje se převážně na vlastní polovině hřiště. Klasický obránce má za úkol bořit hru, překazit útoky soupeře. V moderním fotbale se však stále více uplatňují takzvaná falešná křídla, což jsou krajní obránci, kteří často útočí po okrajích hřiště.
- Záložníci tvoří přechod mezi obranou a útokem, pohybují se podle potřeby po celém území hřiště, z tohoto důvodu by měli být nejlépe fyzicky vybaveni, jelikož za zápas naběhají nejvíce. Záložníci se dále dělí na ofenzivní a defenzivní podle převážné části úkolů, které musejí při hře plnit. Zejména středový záložník by pak měl tvořit hru, to znamená, že tento hráč zakládá útočné akce a vymýšlí různé přihrávky pro spoluhráče. Záložník by proto měl být kromě fyzické připravenosti také velmi dobře vybaven technicky. Záložník je zřejmě nejkomplexnější hráč ve fotbale.
- Útočník má za úkol vstřelení branek a zakončování útočných akcí. Pohybují se převážně na polovině soupeře a do obrany se zapojují méně.
Jaká je fotbalová výstroj aneb co si budete muset pořídit, pokud chcete začít s fotbalem
V soutěžních zápasech musí být hráči vybavení následující výstrojí:
- Fotbalový dres a trenýrky
- Fotbalové štulpny (podkolenky)
- Fotbalové chrániče holení (tyto chrání holeň hráčů při hře, zejména pokud se hraje s kolíkovými kopačkami)
- Fotbaloví brankáři mohou mít i chrániče kolenou
- Kopačky (na rozdíl od normálních bot mají kolíky nebo špunty, které zabraňují uklouznutí na měkkém či mokrém povrchu)
Pokud chcete začít hrát fotbal, ať již rekreačně či profesionálně, budete si muset obstarat zejména:
- Fotbalový míč
- Kopačky
- Fotbalové chrániče
- Fotbalové rukavice (chcete-li se stát brankářem)
- Fotbalové branky (pokud vám nebudou k dispozici)
- Sítě k fotbalovým brankám
- Fotbalové příslušenství